Viimeinen päiväkirjan merkintä (24)
Narostl mu hřebínek (1988)
Tohle byla voda na můj mlýn. Miluju hrátky s jazykem, takže u komentáře k tomuto filmu jsem se doslova a do písmene tetelila blahem. Doprovodný text padl filmu jako ulitý, žádná omáčka, ani pomocná berlička. Autor mistrně prokázal, že mu rodný jazyk není cizí. Chytil příležitost za pačesy a s jazykem si pohrál tak lehce, jako ona pověstná kočka s myší, takže nám divákům spadla čelist a mě osobně pohladil duši. Naplnilo mě štěstím, že jsou ještě lidé, kterým krása jazyka leží na srdci. A poslala bych do háje všechny, jímž je bohatství jazyka ... volné a zacházejí s ním tak, že nad tím rozum zůstává stát.