EMIA

329. ep. končí a já si konečně zase jednou Naruta užívám. A to tak, že hodně, a dokonce jsem s přiblblým úsměvem začala nadšením "řvát". (Naposledy jsem se takto ponořila do příběhu snad jen během pasáže věnující se zapečetění Devítiocasého.) Vážně se vyplatilo přetrpět všechny ty flashbacky a fillery a pseudosilácké kecy Kabuta. (Byť jsem všechno to přeskakovala a proklikávala. Protože proč se s tím srát, když nemusím čekat týden na další epizodu a nemám paměť jako rybička, takže nepotřebuji rekapitulace před a za každou novou scénou.)

(Video nepouštět, pokud jste se do této pasáže nedostali - obsahuje spoilery.)